Predminulý víkend prebehlo na Stanici ďalšie ilustrátorské sympózium, ktoré viedol Martin Krkošek. Študoval v Ateliéri ilustrácie Jiřího Šalamouna a Juraje Horvátha, neskôr v Ateliéri animovaného filmu Jiřího Barty na VŠUP v Prahe. Martin je ilustrátor, výtvarník a animátor, ktorý k nám prišiel ako dobrovoľník v rámci programu EDS pred štyrmi rokmi. Zapáčilo sa mu tu na toľko, že na Stanici pôsobí dodnes - prevádzkuje v našom podzemnom ateliéri rodinnú grafickú dielňu Uutěrky.

Prinášame vám krátky rozhovor s týmto šikovným človekom. Jeho odpovede na naše otázky výstižne dopĺňa jeho autorská pohľadnica.
- -
Co dělám já?
Zrovna teď mám na stole novou knížku Jany Necpalové o krokodýlovi. S Janou jsme dělali knihu Papučky – říkadla pro děti v předškolním věku, no a tato kniha bude pro ty starší, co už umí číst.

Druhou věc, co chystáme s Pavlou, je knižní vydání Usnula a Zaspala. Malý příběh ze snovákova, kde se budem procházkovat na chlupatých nožilkách v jeluzíních skříních a trumbelkách. Ale tam jsme teprve na začátku a pemýšlíme, jak na to.

Ktoré knižky si mal v detstve najradšej?
Přiznám se, že jsem nebyl moc dobrý čtenář a knížky jsem si vždycky víc prohlížel než četl, ale bavilo mě vymýšlet si svoje vlastní príběhy na základě obrázků.
Nejradši jsem měl a mám rád klasiku – Mikeše Josefa Lady, Maxipsa Fíka od Šalamouna, Čapkovu Dášeňku. Ferdu Mravence. Kubulu a Kubu Kubikulu s ilustracemi Zdeňka Milera. To jsou nadčasové věci, a vidím to tím spíš, když se k nim teď vracím s Metodějem.

Všedný deň u Krkoškovcov - rodinný autoportrét (sieťotlač)

Čo si chcel robiť, čím si chcel byť ako decko?
Chtěl jsem být indiánem.

A čo taký indián robí?
Právěže nic. Nebo - né nic. Nedělá víc než by musel. To se mi moc dobře nedaří.

Tvoje obľúbené grafické médium a prečo?
Je to sítotisk – který mě zaměstnává asi nejvíc. Můžeš kombinovat ruční práci s počítačem a tak použít třeba typografii. Zároveň mě taky baví linoryt, na tom jsem začínal. Ale vzhledem k tomu, že času je málo, linoryt už moc nedělám. Tady spíš “nahrávám na góly” dětem.

Čo robíš najradšej? Knihu, plagát, leták?
Je to různé – baví mě oboje, když je to vyrovnané. Plakát bych přirovnal k povídce, kterou rychle přečteš a buď v tobě zanechá stopu nebo ne, ale je to rychlovka. Naopak práce na knize vyžaduje dlouhodobý ponor. A mě baví se nechat do příběhu vtahovat pomalu. Ale obojí má něco do sebe.

Čo by si chcel najviac do dielne pod vianočný stromček?
Mám spoustu nápadů, co by se tady hodilo. Ale určite by se tu hodil sklopný sušák. Jinak se to tu docela plní těma mýma patentama. Ale třeba když se podívám na tu dílnu, tak bych bral nový karusel, nějaký sušící tunel, ale to už chce vetší prostor.

A klidně bych bral ješte pomocníka do dílny. S podobným naladěním. To se ale nedá jen tak sehnat, to se musí potkat. My se s Pavlou musíme střídat.

Čo najbližšie čaká Uutěrky, na čom momentálne pracujú?
Usnul a Zaspal - do konce léta.

Na stole máme plno rozdělaných věcí pro děti - Zoetrop, Naučné tabule, nějaké polotovary, Cvrčko Pecha Kuchu, Cvrčkovu encyklopedii – to je neverending story.

Máme špatnou taktiku. Všechno si financujeme sami tak to jde pomalu, takže mimo jiné pracujeme na změně taktiky.

Odkaz čitateľom?
Hlavně se mějte rádi.

http://martin.uuterky.net/
http://www.ilustratori.net/martin-krkosek

Celoročný Projekt Ateliéry 2014 - zaostrené na ilustráciu podporilo Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky.